O mě

S mým snem mě dělí lávka tenká,
jdu za posláním jež je v plenkách.
Jdu za ním mnoho dní,
jeho jas je mou pochodní.
Prosvítí každou část mé temné stránky,
otevírá všechny zámky,
které mne dělí od staletí,
od světa lásky, od objetí.
A nese v nás ty části ráje,
s touhou po svobodě, která zraje.
Být tělem, duší, svobodou,
svou víru držet nad vodou.

Být kněžka která drží chrám,
jež z kmenů stromů vytesán.
Dát v srdci lásku vlastní zemi,
v žáru vášně políbení.
Teď stojí s vírou pro svou zemi,
pro její chrabrost, sílu, zaslíbení.
Pozvedá z prachu lidskou víru,
že celý národ dojde k smíru.
Že postaví se do své síly,
přijme čest s níž otcové se bili.
V ruce meč, však místo štítu záře,
pozvedne české srdce, oči, tváře...